Popis nízko rostoucího standardního rajčete Spiridon a jak si ho sami pěstovat na zahradě

Rajče Spiridon patří do skupiny standardních hybridů. Je nenáročné na pěstování a vyžaduje jen malou údržbu. Rajče Spiridonovsky (známé také jako odrůda Spiridon) zvládne vypěstovat i začínající zahradník. Plody se používají do salátů a konzumují se čerstvé. Některým zahradníkům se podařilo bobule uchovat na zimu, ale tento způsob uchování úrody ještě není zdokonalen.

Stručné technické informace

Charakteristika a popis odrůdy jsou následující:

1. Rajčata začínají plodit 94-100 dní po objevení prvních výhonků.
2. Rostlina roste jako nízký, kompaktní, ale rozložitý keř, dosahující výšky 0,4-0,5 m.
3. Stonek je silný a tlustý. Listy jsou poměrně malé, zbarvené do tmavých odstínů zelené.
4. Bobule mají téměř kulovitý tvar, nahoře a dole mírně zploštělé. Prakticky nemají žádná žebra.
5. Hmotnost plodů se pohybuje od 50 do 100 g, ale pokud se dodržují všechny zemědělské postupy a doporučení šlechtitelů, lze získat bobule o hmotnosti až 0,2 kg.
6. Dužnina plodu je dužnatá, šťavnatá a má zvýšenou hustotu.
7. Zralé plody jsou zbarveny do jasných odstínů červené.

Rajčata Spiridon dávají výnos až 2,5 kg na keř. Recenze zahradníků ukazují, že při pečlivém výběru správné odrůdy semen mohou pěstitelé ve sklenících produkovat až 3-3,5 kg bobulí na keř. Zemědělci však poznamenali, že rajčata praskají, když se zvyšuje vlhkost půdy.

Plody se na keřích objevují téměř současně, což umožňuje sklizeň s minimálními ztrátami. Odrůda dobře snáší mráz a keře rostou a plodí normálně i při nižších teplotách.

Spiridon je odolný vůči většině chorob rajčat. Díky nízkému tempu růstu není nutné odstraňovat boční výhonky ani přivazovat větve k podpěrám. Keř je vychován tak, aby měl 5–6 stonků.

Spiridon byl vyšlechtěn západosibiřskými šlechtiteli. Lze jej pěstovat venku v jižních částech země. Ve středním Rusku a na Sibiři se rostlina pěstuje jak venku, tak ve sklenících.

Jak si sami vypěstovat Spiridona?

Po zakoupení semen je třeba je vysít do truhlíků naplněných zeminou, rašelinou a pískem. Půda by měla být pohnojena hnojem. Klíčky se objeví za 5–6 dní. Nevytahují se svisle, takže doplňkové osvětlení není nutné.

Jakmile mají sazenice 1–2 listy, vypichují se. Otužování sazenic začíná 7–8 dní před přesazením do trvalé půdy.

Mladé keře lze přesazovat pouze tehdy, když jsou staré alespoň 55 dní.

Na 1 m² záhonu vysaďte 5–6 stonků. Místo pro výsadbu by mělo být dobře odvodněné, ale doporučuje se chránit keře před průvanem. Rajčata rostou a daří se jim v husté výsadbě.

Rostliny pravidelně zalévejte, ale vyvarujte se přemokření, jinak plody popraskají. Záhony kypřete a plejte je každý týden.

Doporučuje se keře hnojit minerálními hnojivy alespoň dvakrát. Nejprve se používají dusíkatá hnojiva a po objevení prvních bobulí se přidávají draselná a fosforečná hnojiva. Lze použít i komplexní směsi a organická hnojiva.

Aby se zabránilo chorobám, listy a stonky rajčat se stříkají ochrannými léčivými roztoky, které ničí mikroby a houby. Jak zdůrazňují zemědělci, kteří tuto odrůdu pěstují, rostliny jsou prakticky bez chorob, pokud jsou všechny zemědělské postupy prováděny včas.

Když si zahrádkáři všimnou výskytu a vývoje škůdců na listech rajčat, jako jsou mšice, mandelinka bramborová nebo různé housenky hmyzu, doporučuje se ošetřit rostliny chemikáliemi, aby se tito nezvaní hosté zlikvidovali. Škůdce, kteří dávají přednost hnízdění na kořenech rajčat, neboli slimáky, lze kontrolovat popelem přidaným do půdy pod každou rostlinou.